Šprtka

obrázek najdeš tady Zdá se ti to, nebo za oknem vychází slunce?
Že už by jsi tu byla tak dlouho?
Ale ne, musíš vydržet. Zítra píšeš možná nejdůležitější zkoušky svého života! Pět let nepřetržitého studia knih a psaní poznámek v hodinách přece musí vynést nějaké plody...
Protáhneš se jako kočka a protřeš si unavené oči. Zaboříš prsty do vlasů, kam se ti před chvílí zamotal brk.
Merlin aby to...

Písmena, slova, věty, odstavce... Všechno se ti míhá před očima, točí se jako bláznivý kolotoč a stránky v učebnici přeměňování se rozdvojují a krouží kolem místnosti.
Znovu si důkladně protřeš oči a zapřemýšlíš, jestli existuje nějaké kouzlo na dočasné odstranění víček. Jenže tě žádné nenapadá a ten titěrný kousek kůže má svou vlastní hlavu. Jako by tvá mysl byla krámek U Taškáře a víčka rolety, které se na noc nemilosrdně zatahují.
Opřeš se o desku stolu a s každým slovem se udeříš knihou do hlavy.
Definice - přeměnění - v nábytek...

Do společenské místnosti pomalu vklouzává první dnešní paprsek slunce.
Text v učebnici už nevnímáš. Snažíš se ten paprsek oběma rukama popadnout a nacpat jej zpět do okna. Jak si vůbec dovoluje, krást ti čas ke studiu?

"Hermy?"
Ronovy nohy v pruhovaných kalhotách, které mu jsou až příliš krátké schází po schodech.
"Ty jsi vůbec nešla spát?"
Neochotně zvedneš oči a zahledíš se do těch jeho. Jsi tak unavená, že nevidíš, jak jiskří.
"Ne..." odpovíš netečně.
"Ale už jdu. Mám všecko perfektně naučené..."
Neuvědomuješ si, že vše vnímáš jen na půl. Okázale zívneš, učebnici přeměňování si strčíš pod paži a pomalu vystupuješ po schodech.
A on tam stojí a kouká za tebou.

"Hermy?"
Otočíš se.
"Eh... víš, že máš ve vlasech brk?"