Jed

Tak tiše šumí moře
v duši,
v její sféře.
Pozbývám své hoře
a ukláním se po opeře.

Tak tiše bublá řeka
v srdci,
v jeho skrytu,
tak jako se stínů leká,
když se blížím na vizitu.

Tak tiše zurčí voda,
v těle,
v jeho středu,
cítím se skvěle
(a taky trochu neotřele)
když tiše ti zpívám
a v každém slově
sídlí kapka jedu.