Dívá se?

"Ale ale, podívejme se, náš milovaný Srabus nás poctil svou umaštěnou přítomností! Co takhle pár přemetů po ránu, Seve?"

James Potter se snažil dělat vše. Vše, co jen se dalo.

"Dej si odpich, Pottere," procedil černovlasý mladík a znatelně zrychlil svou trhanou chůzi, připomínající pavouka.
"Levicorpus!" zakřičel James a namířil na něj svou hůlku.
"Dívá se, Tichošlápku?" zamumlal přes rameno, kde stál jeho nejlepší přítel. "Dívá se, Jamesi," odpověděl Sirius.

To vše, aby si ho dívka jeho snů konečně všimla. Ať už se jí ukazoval v dobrém světle...

"Pottere, ty seš vážně tykev s IQ mrtvého trola bez mozku. Proč ho už jednou nenecháš na pokoji?!"

...nebo naopak v tom špatném.

Dívčina tvář zrudla vztekem.
"Uklidni se, Evansová, jen dávám tomuhle umaštěnci malou lekci..."
Probodla ho nenávistným pohledem, vzdorovitě pohodila hlavou a odkráčela zpět do hradu.

Byl rád, že se dívala. Bylo mu jedno, že ho nenáviděla. Ale dívala se.

...

Vítr mu svištěl ve vlasech. Koleny se pevně držel koštěte a obě ruce měl zdvižené ve vzduchu. Jeho školní fanynky by to jistě označily za artistický výkon.
Jeho však zajímala jediná.
"Siiiriusiiiii!" zakřičel do větru směrem k nebelvírské tribuně.
"Dííííváááá seeee?"
"Díí-vááá, Jame-siiii!" ozvalo se mu trhaně v odpověď.
Opatrně se postavil na násadu koštěte a rukama udržoval balanc. Do ruky se mu brzy dostal camrál. Jako šipka se řítil k soupeřovu brankovišti a v letu napřahoval ruku s míčem. Bravurně prokličkoval mezi havraspárskými střelci i odrážeči a podařilo se mu vstřelit ukázkový gól.
Za všeobecného jásotu obletěl tribuny a usmíval se na všechny strany.
"Pottere, ty nikdy nevyrosteš..." prskla na něj, když kolem ní prolétal a provokativně špulil ústa k polibku. Její rudé vlasy se mu mihly před očima, když opouštěla hřiště.

Ale hlavně že se dívala...

...

Nestávalo se to právě často, ale existovaly chvíle, kdy na objekt své touhy zapomněl myslet. Nebo spíš...nemyslel na něj tak intenzívně.

Běžel kamennou chodbou, v jedné ruce třímal Pobertův plánek a hůlku držel napřaženou před sebou.
"Nechte mě bejt!" vykřikl chlapec plačtivě a snažil se silným rukám vyškubnout. James doběhl na místo právě včas. Parta studentů ze Zmijozelu se zrovna chystala vyzkoušet na jednom z prváků vylepšené bolákové zaklínadlo.
"Nechte ho na pokoji," zasyčel na ně a bez bázně hůlkou mířil na jejich mohutné postavy.
"Ale," rozchechtal se jeden z trapičů,
"A co by nám takovej chcípák jako ty asi mohl udělat, nevíš?"
James pozvedl hůlku.
"Levicorpus!" zakřičel už podruhé za den. Všichni tři se navzdory své síle bezmocně vznesli do vzduchu, ječeli a máchali kolem sebe rukama.
"Silencio," pronesl líně a jejich hlasy utichly.
Chlapec na něj vděčně pohlédl a potom se zadíval někam za jeho záda.

Siriusova ruka se dotkla Jamesova ramene.
"Dívala se, kámo..."
Otočil se. Ani si nevšiml, že se za ním mezitím shromáždil docela početný dav. Jeho oči se setkaly s lahvově zelenýma očima z první řady. Poprvé za dobu, co se na něj dívaly nebyly plné zášti a nenávisti. Ale obdivu.

Opravdu se dívala...