Boa Constrictor

Datum: 21.10.1997; 21:50
Místo: Bradavice

V Bradavicích pomalu zhasínala okénka. Studenti prvního ročníku už dávno snili svůj sen v kruhových ložnicích. Ostatní už také padali únavou. Někteří ještě na poslední chvíli dopisovali pojednání do lektvarů a bojovali se zemskou přitažlivostí, která působila na jejich těžknoucí hlavy. Jiní se líně povalovali ve společenské místnosti, protože byli moc líní na cestu po schodech. Zmijozelským právě skončil famfrpálový trénink. Kapitán se rozhodl, že toho večera uskuteční nácvik hraní ve tmě. Hráči pochybovali o jeho duševním zdraví - protože přiznejme si, to by musel zápas trvat hodně dlouho, aby se hrálo přes noc. Nicméně bez reptání nasedli na košťata a řídili se světelnými signály, které jim vysílal pomocí své hůlky. Nyní se celí zničení vraceli do sklepení. Zabini Blaise byl jedním z nich. Na chodbě však zabočil do jiných dveří než ostatní. Byl zpocený jako prase, to si musel přiznat. Potil se mnohem víc, než průměrný šestnáctiletý chlapec a nechtěl, aby si jeho handicapu někdo všiml - tím spíš, aby jej ucítil.
Z pod hábitu vylovil ručník a mýdlo, opřel se do dveří a zašeptal heslo Lesní vůně. Zkontroloval, jestli jsou dobře zamčené, a s úsměvem se otočil k obrovskému bazénu. V té chvíli ještě netušil, že to bude jeho poslední koupel...
Shodil ze sebe zablácený hábit a otevřel několik kohoutků, kterými byl bazén "obklíčen". Hlasitý šum vody ho donutil k pobrukování písniček, které ho kdysi naučil otec. Čím víc se bazén plnil, tím byl hukot vody hlasitější a tím intenzivněji Zabini broukal.
Když se konečně rozhodl ponořit do napěněné lázně, učinil tak za hlasitého zpěvu písně Kotlík plný horké silné lásky od Celestýny Warbeckové, kterou si jeho rodiče nechali hrát na svatbě. S úlevou zaregistroval, že je voda krásně voňavá a učinil několik temp. Potom se ponořil. Když se mu hlava dostala opět nad hladinu, zaslechl podivný sykot. Přičítal to tlaku, kterým voda působila na jeho uši, ale syčení se stále stupňovalo, až ho něco příšerně zabolelo v uchu.
Chtěl vykřiknout, ale místo toho se pořádně nalokal. Před očima viděl tančit jiskřičky, celý svět se rozmazal. Pak ztratil vědomí...

Datum: 21.10.1997; 08:00
Místo: Ministerstvo kouzel - Ústředí bystrozorů

Kingsley Pastorek se znuděně pohupoval na rozvrzané židli a nehty bubnoval do hrnku s vychladlou kávou. Seděl za svým stolem na Ústředí bystrozorů v budově Ministerstva kouzel. Dnešek byl jeden z těch dní, kdy by raději zůstal doma. Měl zrovna službu v kanceláři, takže místo toho, aby bojoval se smrtijedy a řešil nějaké závažné věci, se tu houpal na židli a donekonečna pročítal oběžníky, které se k němu (alespoň podle jeho názoru) slétaly snad z celého ministerstva. Měl pocit, že tohle papírování by měl dělat někdo vhodnější. Nějaká kancelářská krysa a ne raketová myš, jakou byl on.
Jediná věc, která by jej mohla vysvobodit, by byla nějaká nečekaná nebo nevysvětlitelná událost. On, Kingsley Pastorek, na ně byl expert, a proto k nim volali právě jeho. Dokázal aplikovat chladnou logiku na něco zdánlivě neřešitelného.
K jeho nesmírné úlevě a radosti mu právě do obličeje vletěl oběžník, který se svým rudým zbarvením tvářil důležitěji než všechny ostatní. Kingsley ucítil, jak mu prudce stoupá adrenalin. Kopl do sebe zbytek kávy (otřásl se odporem, jak byla nechutná) a s chutí se pustil do čtení. Čím déle četl, tím blaženější úsměv se mu rozlíval na rtech.

...v Bradavicíh...
...v koupelně...
...nevysvětlitelná záhada...
...okamžitě přijeďte...
...jeho otec zuří...

Bystrozor se zvedl a s širokým úsměvem si oblékl svůj zelený cestovní plášť. Potom se přemístil do Prasinek. Odtud se vydal pěšky do hradu.

Datum: 21.10.1997; 8:30
Místo: Bradavice - Prefektská koupelna

Tam už na něj čekal celý zástup papalášů. Mezi nimi i ten největší - Rufus Brousek.
"Pane ministře," poklonil se mu a vydal se za ním na místo činu. U koupelny už postával Brumbál, který snášel nadávky a výhružky Blaise seniora s takovým klidem, až Kingsley zapřemýšlel, jestli si nedal jednu na posilněnou. Zaslechl výroky typu: "To si vypijete", "jediný syn", "ten odporný ničema" a "Azkaban".
"Prosím, pane Pastorku," pokynul mu Brumbál dovnitř, ignorujíc Blaisova neslušná gesta. Tam se jim všem naskytla, řekněme,velice nehezká podívaná. Mladý Zabini Blaise ležel nahý na dně vypuštěného bazénku s rozhozenými končetinami a z ucha mu vytékal pramínek krve. Kolem něj se pohybovali bystrozoři v gumových rukavicích s pravítky a fotoaparáty.
"Byla tam voda?" otočil se Kingsley na jednoho z nich a ten přikývl.
"A vy jste ji vypustili?" rozhněval se. Další přikývnutí.
Tyhle mladé by k takovýmto případům neměli vůbec pouštět, pomyslel si rozmrzele a litoval, že neexistuje kouzlo, které by vrátilo vodu zpátky.
"Uhněte, vy kopyta," zahřímal a mrštně seskočil na dno bazénku. Mladí bystrozoři se rozutekli jako vyplašení zajíci. Sklonil se nad chlapcovým tělem a zkoumavě pohlédl do jeho ucha.
"Zjistili jste už, jak zemřel?" zavolal přes rameno.
"Nějaký jed. Ještě jsme nezjistili jeho složení, bude to chvíli trvat..." odpověděl mu lékouzelník, který stál opodál v bílém plášti.
"A to mu ten jed nalili do ucha?" zamračil se nechápavě.
Dámy a pánové, máme tu Hamletova otce, pomyslel si rozjařeně.
"Odvezte ho, myslím, že tady už nic nezjistíme."
Když Zabiniho vytáhli z bazénku a odešli s ním z hradu, přesunul se Kingsley do Brumbálovy pracovny. Usadil se pohodlně do jeho křesla a zapálil si dýmku. Ignoroval pohoršené pohledy bradavických ředitelů, kteří je na ně vrhali ze zdí, a přemýšlel.
-Musím si sehnat seznam studentů, kteří měli heslo do té koupelny.
-Je třeba zjistit, odkud pocházel ten jed.
-Je třeba zjistit, kdo mohl mít k takovému jedu přístup.
V duchu si sepisoval seznam a pomalu vyfukoval z úst kouř.

Datum: 21.10.1997; 9:00
Místo: Bradavice - provizorní výslechová místnost - přístěnek na košťata

Podezřelý číslo 1- Severus Snape
"Je mi jasné, že vy bystrozoři nemáte na práci nic lepšího, než vyšetřovat nevinné profesory, Pastorku. Zajímalo by mě, proč bych zabíjel žáka, který ještě navíc patří do mé koleje," promluvil k němu ledovým hlasem.
"Vaše nenávist ke studentům je zde legendou," Pastorek nakoukl do svého notýsku.
"Prý máte ve své osobní zásobě spoustu cizích jedů."
"Opravdu?" křivě se usmál Snape a snažil se nahlédnout do bystrozorových zápisků.
"Možná to bude tím, že jsem býval učitelem lektvarů," odsekl.
"A možná byste jím chtěl být i nadále," vyslovil Kingsley svou domněnku. "Možná, že jste chtěl, aby byla Zabiniho smrt svalena na někoho jiného. Někoho, kdo učí lektvary nyní..."
"Směšné," znovu odsekl Snape a zvedl se z místa.
"Raději odcházím. Vidím, že na vyšetřování sem poslali toho pravého," poznamenal ještě ironicky a práskl dveřmi od přístěnku.
Kingsley zůstal uvnitř s notesem v absolutní tmě. Pousmál se.

Podezřelý číslo 2 - Horácio Křiklan
"Nechápu, proč podezíráte i mě," zamračil se Křiklan a nervózně si promnul svůj mroží knír.
"To je jednoduché, pane profesore, měl jste přístup k různým jedům a vašimi vlivnými známostmi jsme rovněž srozuměni. Co když vás některý z vašich přátel požádal o malou službičku?" Pastorek se naklonil ke zpocenému Křiklanovi a namířil mu svítící hůlku přímo do obličeje.
"Při Merlinovi, dejte pryč to světlo, to je přece ubohý výmysl!"

Mnoho dalších podezřelých prošlo pod Kingsleyho rukama. Byl mezi nimi například Draco Malfoy, ze kterého však nedostal jiná slova než "otec vám to spočítá". Padma Patilová, o které bylo známé, že ji Zabini přitahoval, se vyšetřujícího zcela okatě snažila svést a tím zamezit dalšímu vyšetřování. Nebo to byl Ron Weasley, který měl motiv, protože Zabini prý složil hudbu k legendární písni "Weasley je náš král". Ronald však zarytě tvrdil, že proti hudbě nic neměl, že mu dokonce připadala podmanivá, a že když už by měl někoho zabít, byl by to ten, co napsal slova. Byli tu další a další podezřelí, kteří sice měli motiv Zabiniho zabít, ale Kingsley si stále nebyl jistý.

Podezřelý číslo 13 - Harry Potter
"Pane Pottere, jaký vztah jste měl k oběti?"
"Byl to odporný zmijozelský bastard," prskl vyvolený a vážně se na Kingsleyho zahleděl.
"Vy máte něco proti Zmijozelu?"
Potter se hořce usmál. "Myslíte?"
"Vy máte hadí jazyk, viďte?"
"Jo, s hadama si docela rozumím..."

Datum: 21.10.1997; pravé poledne
Místo: Bradavice - ředitelna Kingsley Pastorek má všechny podezřelé v jednom pokoji a zbývá jediná věc. Určit vraha.

"Jistě všichni víte, proč jsem si vás sem zavolal," oslovil Kingsley přítomné sedící na židlích v Brumbálově pracovně. Udělal dramatickou pauzu a zvídavým pohledem počastoval všechny tváře. Byli tu i jistí dva profesoři.
Ať si kdo chce co chce říká, pomyslel si bystrozor posměšně, i když na něj Křiklan hleděl poněkud spatra a Snape vypadal, že by ho nejraději zabil pohledem.
"Byl zavražděn jeden zdejší student a vy všichni - jak tady sedíte - jste měli motiv." Znovu dramatická pauza.
"A já už vím, kdo to udělal." Kingsley spokojeně pozoroval, jak to mezi podezřelými vzrušeně zašumělo.
Vylovil z kapsy svého zeleného hábitu notýsek a odkašlal si.
"Boa Constrictor," řekl hlasitě do ticha.
"Ví někdo z vás, co to znamená?"
Ruka Hermiony Grangerové okamžitě vystřelila vzhůru.
"Boa Constrictor je prosím had, který pochází z Brazílie. Jeho jed může ve velkých dávkách i zabít."
"Děkuji slečno," pozvedl Kingsley obočí, "je mi líto, že teď nemůžu říct - deset bodů pro Nebelvír - protože nejsem bradavickým profesorem."
Grangerová se zatvářila zklamaně.
"Je to přesně tak, jak uvedla tady slečna," přikývl, "byl to opravdu jedovatý had, který zaútočil na pana Blaise. A teď se vás zeptám: Přijde vám normální, aby se vzácný Boa Constrictor z Brazílie jen tak plazil po chodbách školy a rozhodl se zabít zrovna Zabiniho?"
"Nepřijde," odpověděl hlasitě Ron Weasley, kterému očividně nedošlo, že jde o řečnickou otázku.
"Takže," pokračoval Pastorek, "je možné, že už to některé z vás právě napadlo."
"Vrah totiž sedí přímo přede mnou."

V ředitelně to znovu zašumělo a všechny zraky se upřely na osobu, která seděla naproti Kingsleyho křeslu. Byl to Harry Potter.
"Poštval jste toho hroznýše na pana Blaise," obvinil ho bystrozor a ukázal na něj prstem.
"Měla to být taková malá odveta," ušklíbl se líně vyvolený.
"Ve druhém ročníku se jeden bazilišek snažil zabít všechny mudlovské studenty. Tak jsem si řekl, že by neuškodilo, kdyby teď ubylo zase pár těch zelených."
Harry Potter se tvářil úplně klidně. Ignoroval užaslé pohledy svých přátel i škodolibé uchechtnutí profesora Snapea.
"Jste šílený," uzavřel to Kingsley a strčil si do úst dýmku.


"Odveďte ho," Brousek, který stál u dveří a celou akci sledoval dal pokyn mozkomorům, kteří vzali černovlasého chlapce mezi sebe. Případ byl uzavřen.

Datum: 21.10.1997; 13:40
Místo: Ministerstvo kouzel - Brouskova kancelář

"Řekněte, Kingsley, jak to děláte, že vyřešíte každý zapeklitý případ?" usmál se na něj ministr a pohodlně se opřel ve svém křesle.
"To musíte mít tadyhle," oplatil mu bystrozor úsměv a poklepal si na čelo.
"Podařilo se mi zjistit, že roku 1991 v jedné britské zoo za záhadných okolností uprchl Boa Constrictor, právě když tu byli na výletě jistí Dursleyovi."
Brousek na něj upřel tázavý pohled.
"A není náhoda, že právě oni jsou opatrovníky Harryho Pottera. Ten den tam byl s nimi a pustil toho hada na svobodu. Jsem si jistý, že mu touto špinavou prací splácel svůj dluh."
"Vy jste geniální, Pastorku," rozesmál se Brousek a stiskl vyšetřovateli pravici.
"Díky. Já jen doufám, že po tomto už mě nenecháte tvrdnout v kanceláři," mrkl na něj spiklenecky bystrozor a potáhl ze své dýmky.